Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv katalytického systému na strukturu E/P kopolymerů
Kolomazník, Vít ; Kratochvíla,, Jan (oponent) ; CSc, Zdeněk Buráň, (vedoucí práce)
Práce se zabývá strukturou etylen-propylenových kopolymerů (E/P kopolymerů) vyrobených polymerací v plynné fázi. Cílem bylo zjistit vliv použitých katalyzátorů na rozložení etylenových jednotek ve výsledném materiálu. Byly studovány tři kopolymery s majoritním obsahem propylenu připravené na komerčních Zieglerových Nattových katalyzátorech s interními donory (ID) na bázi diéteru nebo ftalátu. Kopolymery byly frakcionovány na základě schopnosti krystalizovat a podle molekulové hmotnosti. U jednotlivých frakcí byl pak pomocí nukleární magnetické rezonance (NMR) určen hmotnostní obsah etylenu a rozložení etylenových jednotek v kopolymerním řetězci. Pomocí dalších strukturně analytických metod bylo zjištěno, že ftalátový interní donor podporuje za určitých podmínek k tvorbě etylenových bloků, zatímco diéterový ID tuto schopnost postrádá.
Vliv řízeného odbourání na strukturu vysoce houževnatého polypropylenu
Pragerová, Barbora ; Kratochvíla,, Jan (oponent) ; CSc, Zdeněk Buráň, (vedoucí práce)
Práce se zabývá vlivem řízeného odbourávání na strukturu etylen-propylenových kopolymerů. Studované vzorky byly vyrobeny reaktorově jako heterofázová směs homopolymeru PP a E/P kopolymeru na Zieglerových-Nattových katalyzátorech. Dva vzorky byly odbourány na vyšší index toku taveniny pomocí peroxidů. Tyto materiály byly poté porovnány s reaktorově připravenými vzorky o stejných indexech toku. Celkem bylo zkoumáno šest vzorků E/P kopolymerů, tedy dvě série po třech srovnávacích vzorcích. U všech vzorků byl stanoven index toku taveniny a rozpustný podíl v xylenu (standardní metodou dle XS-ISO 16152 a také XS-FIPA). Dále pro zjištění podrobných informací o struktuře těchto materiálů byly granulované vzorky nejdříve podrobeny frakcionaci TREF (Temperature rising elution fractionation). Každý vzorek byl separován na tři frakce, u kterých byla poté stanovena např. distribuce molekulové hmotnosti pomocí gelové permeační chromatografie (GPC). Další informace poskytla nukleární magnetická rezonance (C13 NMR). Byly vyhodnoceny změny ve struktuře E/P kopolymerů po řízeném odbourávání a také byly porovnány tyto odbourané materiály s jejich reaktorovými ekvivalenty vyrobenými přímo s vyšším indexem toku.
Vliv řízeného odbourání na strukturu vysoce houževnatého polypropylenu
Pragerová, Barbora ; Kratochvíla,, Jan (oponent) ; CSc, Zdeněk Buráň, (vedoucí práce)
Práce se zabývá vlivem řízeného odbourávání na strukturu etylen-propylenových kopolymerů. Studované vzorky byly vyrobeny reaktorově jako heterofázová směs homopolymeru PP a E/P kopolymeru na Zieglerových-Nattových katalyzátorech. Dva vzorky byly odbourány na vyšší index toku taveniny pomocí peroxidů. Tyto materiály byly poté porovnány s reaktorově připravenými vzorky o stejných indexech toku. Celkem bylo zkoumáno šest vzorků E/P kopolymerů, tedy dvě série po třech srovnávacích vzorcích. U všech vzorků byl stanoven index toku taveniny a rozpustný podíl v xylenu (standardní metodou dle XS-ISO 16152 a také XS-FIPA). Dále pro zjištění podrobných informací o struktuře těchto materiálů byly granulované vzorky nejdříve podrobeny frakcionaci TREF (Temperature rising elution fractionation). Každý vzorek byl separován na tři frakce, u kterých byla poté stanovena např. distribuce molekulové hmotnosti pomocí gelové permeační chromatografie (GPC). Další informace poskytla nukleární magnetická rezonance (C13 NMR). Byly vyhodnoceny změny ve struktuře E/P kopolymerů po řízeném odbourávání a také byly porovnány tyto odbourané materiály s jejich reaktorovými ekvivalenty vyrobenými přímo s vyšším indexem toku.
Vliv katalytického systému na strukturu E/P kopolymerů
Kolomazník, Vít ; Kratochvíla,, Jan (oponent) ; CSc, Zdeněk Buráň, (vedoucí práce)
Práce se zabývá strukturou etylen-propylenových kopolymerů (E/P kopolymerů) vyrobených polymerací v plynné fázi. Cílem bylo zjistit vliv použitých katalyzátorů na rozložení etylenových jednotek ve výsledném materiálu. Byly studovány tři kopolymery s majoritním obsahem propylenu připravené na komerčních Zieglerových Nattových katalyzátorech s interními donory (ID) na bázi diéteru nebo ftalátu. Kopolymery byly frakcionovány na základě schopnosti krystalizovat a podle molekulové hmotnosti. U jednotlivých frakcí byl pak pomocí nukleární magnetické rezonance (NMR) určen hmotnostní obsah etylenu a rozložení etylenových jednotek v kopolymerním řetězci. Pomocí dalších strukturně analytických metod bylo zjištěno, že ftalátový interní donor podporuje za určitých podmínek k tvorbě etylenových bloků, zatímco diéterový ID tuto schopnost postrádá.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.